Měsíční proměna – novoluní ve Vahách

O víkendu, konkrétně 28. září, měsíc vstoupil do novu, které nám do života přináší novou energii. Energii, se kterou přicházejí nové začátky, a to zejména v oblasti partnerských vztahů. A právě těch se týká toto novoluní.

Co vše nám novoluní přináší a jak tuto energii využít, se dozvíte v tomto článku.
Nejprve si ale pojďme více říci o tom, co to je novoluní.

Novoluní je jedna z fází měsíce, kdy se na obloze rodí nový měsíc. V této fázi je měsíc k Zemi nakloněný pouze jeho neosvětlenou stranou. To je důvod, proč ho nevidíme.
Jedincům, kteří jsou více citliví a vnímaví, může novoluní ukázat i svou temnější stránku. Můžeme cítit nervozitu, podrážděnost, smutek a jiné emoce. Také můžeme být unavenější, oslabenější a mohou se krátkodobě zhoršit naše fyzické potíže. O novoluní se také více stávají úrazy a havárie.

Novoluní nám sice přináší nové začátky, možnosti a příležitosti, ale tomu vždy předchází odevzdání toho starého. Proto je tento čas vhodný pro zamyšlení se nad sebou. To, co nám v životě již neslouží a nechceme to v něm, je třeba nechat odejít. Ať už to jsou staré křivdy, osoby, věci a další.

Zároveň je třeba do svého života přivítat nové a nahradit to za staré. Mohou to být nové vzorce myšlení a chování, nové zaměstnání, bydlení apod. Soustřeďme se na vše nové, co si chceme do života přitáhnout. Vyšleme naše přání, sny a touhy do Vesmíru, ať nám je může pomoci zhmotnit.

Po novoluní nastává období, kdy jsme aktivnější a máme chuť více tvořit a být kreativní. Je to zlom, kdy odešly staré emoce, vyčerpanost a přišla nová energie. Využijme tento čas pro originální nápady a myšlenky, které nám mohou pomoci k dosažení našich přání.

Tentokrát je pro mě novoluní zcela jiné, než jsem ho prožívala ve městě. Čím déle jsme u nás na severu, tím více jsem propojena s přírodou a jejími cykly. Vše vnímám daleko více intenzivněji a všímám si signálů, které mi příroda zrcadlí.

Dnes je u nás na větrném vršku opravdu větrno. Vítr je tu tak silný, že téměř vyvrací stromy z kořenů. A málem nám odlítly dveře od chaloupky! Skrze černé mraky, občas na chvíli vykoukne sluníčko. Zkrátka je vidět, že se příroda také očišťuje. Podobně se dnes cítím i já. Když jsem byla venku, cítila jsem, jak ke mně živly promlouvají. Silný vítr odvál mé myšlenky, déšť mě očistil od emocí a země mi dávala svou výživu přes kontakt s půdou. Ale kde zůstal oheň, jako poslední ze všech živlů? Oheň zůstal se mnou, sídlí totiž v mém srdci. 🙂

Autor: Vilemína

1.11.2019