Při tomto se inspirujeme tradicí severoamerických indiánů.
Potní chýše symbolizuje lůno Matky Země, ve kterém se nacházíme v bezčasí a připravujeme se na své znovuzrození. Setkáváme se
v ní s naší vnitřní temnotou, do které přinášíme světlo. Při přechodu z lůna Matky Země ven se stáváme vědomější bytostí.
Při posvátném obřadu dochází k očistě na všech úrovních – duševní, mentální a fyzické. Zároveň přispívá k léčení a uzdravování.
V potní chýši obvykle strávíme čtyři kola. Každé kolo je zasvěcené něčemu jinému, probíhá v různém tempu a rytmu.
Během rituálu se modlíme, s pokorou žádáme o to, co si přejeme, děkujeme za vše, co už máme nebo zpíváme.
Kdy a kde?
Termín: 29.9.2023 od 18:00 (předpokládaný konec 1.10. dopoledne)
Místo: Mikulášovice (okres Děčín)
Co s sebou?
Oblečení do potní chýše:
ženy: dlouhé šaty nebo sukně a tričko (zahalené od ramen pod kolena),
muži: šortky/trenky, případně tričko – vše z přírodních materiálů.
Také dva ručníky, a pokud nechcete sedět na studené zemi, vezměte si i něco pod sebe (např. malou karimatku, ručník).
Dále si s sebou vezměte pracovní oblečení, čelovku, zavírací nůž, misku, hrníček, příbor, pití a jídlo.
Také si přivezte kámen, který bude symbolizovat něco, čeho se chcete v životě vzdát.
Upozornění:
Rituál potní chýše má i své kontraindikace. Není vhodný pro osoby s kardiovaskulárními chorobami (arytmie, kornatění tepen, vysoký krevní tlak, trombóza a další), duševními poruchami nebo při těhotenství. Pokud máte výše uvedené zdravotní obtíže, prosím kontaktujte mě.
Minimálně 4 dny před rituálem nepijte žádný alkohol, neužívejte psychoaktivní látky a vyhněte se sexuálnímu styku.
Kdo vás bude rituálem provázet?
Kolik to stojí?
Cena se skládá ze dvou složek:
1) náklady jsou 1200 Kč za účastníka,
2) odměna pro průvodkyni za vedení rituálu je dobrovolná podle vaší spokojenosti, přínosu a finančních možností.
Pokud vás akce zaujala, napište na e-mail helena@krajinouduse.cz a rezervujte si své místo.
Co o akci říkají účastníci?
Nejen samotný obřad, ale i vše, co se odehrávalo v předcházejících hodinách a dnech, mělo svůj význam. Být pozorný ke všemu a všem. Měla jsem tu čest být jak u samotného obřadu, ale také u stavby potní chýše, která na svém místě bude sloužit i několik dalších setkání. Možná se spolu v budoucnu opět potkáme. Slovy nelze vyjádřit možnost naslouchat přírodě, vrbovým prutům, ohni
i ostatním účastníkům, které odráží kus mého života. Ukazují mi obraz, který souzní s mým záměrem,
přestože to nemusí být obraz úplně příjemný, avšak zcela pravdivý bez masek, clon, podmínek.
Pro mne nejdůležitějším vzkazem, který si ze setkání odnáším, bylo uvědomění, jak důležité je pro mne najít si své osobní místo,
svou vlastní cestu, byť možná hodně rozdílnou od ostatních. Uvědomit si, že kopírováním vzorců druhých lidí mě spíše dusí, než posiluje.
Dovolit si odhodit masku a podívat se sama na sebe.
Dovolit si být ta jedinečná Péťa, která ví, kdo je, a to s respektem k sobě samé a k druhým."
stavby chýše, samotného rituálu a následného úklidu a rozloučení s místem. Byl to pro mě velmi silný a cenný zážitek.
Přírodní podmínky byly velmi vlhké, blátivé, chladné a celý proces trval velmi dlouho. Do potní chýše jsme se dostali kolem
jedenácté v noci a opustili jsme ji kolem třetí hodiny ranní. Po společné hostině jsme po páté hodině ulehli ke krátkému odpočinku,
abychom následně místo uvedli do, pro přírodu, přijatelného stavu. Vystaven určitému nepohodlí mezi téměř neznámými lidmi
pro mě byla úžasná možnost pozorování sám sebe, jak to mám v současné době v sobě nastavené. V kolektivu bytostí, které tam byly
se mnou, mi bylo dobře. Po počátečním rozpaku sám se sebou jestli na to mám tam být jsem se uklidnil a pevně se v sobě usadil.
Samotný obřad byl náročný. Už první informace, že se dovnitř vstupuje bez kontaktních čoček a brýlí mě vyvedla z mého klidu. To přeci nemůžu, vždyť se svými šesti dioptriemi vůbec nic neuvidím, co budu dělat? Pocítil jsem touhu prosadit si to své - mít alespoň brýle u sebe. Nakonec zůstaly brýle v pouzdře před chýší. Cítil jsem velkou nepohodu a nekontrolu nad okolím. První kolo mi to dalo úžasně sežrat. Rozhozený vnějšími vlivy jsem pocítil strach. Strach z toho, že nemám věci pod kontrolou a nemohu ovlivnit, co se se mnou bude dít. Nebyl sice tak silný jako dřív, ale byl tam. Navíc jsem vyfasoval místo přímo proti vchodu, takže únik byl prakticky nemožný. Už jak se začaly nosit kameny, mi bylo nepředstavitelné vedro, ač saunu miluji a náramně si ji užívám. Měl jsem pocit, že uhořím, byl jsem šťastný, že jsme v mokru a na blátě, a tak jsem se zavrtával do země jak to šlo. Měl jsem pocit, že se nemohu nadechnout a chtěl jsem utéci. Nebylo však kudy. S tím, že krom rozmazaného rozžhaveného fleku pár centimetrů přede mnou jsem neviděl vůbec nic, připadal jsem si naprosto bezbranný. Nějakou dobu mi trvalo než jsem se s okolními vlivy přestal prát. Až když jsem přijal skutečnost, že téměř nic nevidím
a stejně tak spalující žár, který mě pohlcoval, začalo se vše proměňovat. Začal jsem volně dýchat a teplo přijímat,
neodděloval se od něj. V tom jsem se zklidnil a začal vnímat sám sebe a byl jsem součástí všeho kolem mě.
Druhé a třetí kolo bylo o negativních emocí z dětství. Měli jsme si je nacítit a následně propustit. Ač jsem si vybavoval různé situace
z dětství, kdy mi nebylo fajn, cítil jsem v sobě obrovský klid. Nenašel jsem nic, co by mi negativní emoci přivolalo. Byl jsem překvapený. Nevím, zda to nebyla nějaká hra sám se sebou, ale cítil jsem klid, přijetí, vnímal jsem světlo v oblasti mého srdce a vděčnost,
že mě rodiče přivedli na svět a provedli vším, co jsem potřeboval. Současně jsem vnímal soucit vůči nim.
Celá tato zkušenost mi pomohla nahlédnout sám na sebe zase z jiných úhlů pohledů a do jiných hloubek. Uvědomit si, jak to teď mám. Pomohla mi propustit a odpoutat se od věcí, které již nepotřebuji a připravit tak půdu pro to nové, co ke mě má přijít.
Poznal jsem další nové úžasné bytosti a přátele. Užil si být v kolektivu podobně naladěných bytostí, nádherné tvoření
a práci na sobě. Cítím se zase o kus celistvější a silnější. Děkuji Vesmíru, Matce Zemi, všem zúčastněným a sobě."
