Náboženství na cestách: starověké léčebné centrum Asklépion

Asklépion na řeckém ostrově Kós, který jsem navštívila začátkem září, vznikl pravděpodobně ve 4. století př. n. l. a patří mezi nejvýznamnější asklépiony – antické léčebné komplexy. Jeho název je odvozen od jména řeckého poloboha Asklépia, syna boha slunce Apollóna a smrtelné ženy Korónis. Ten zasvětil svůj život léčitelství. Asklépios byl uctíván jako božstvo a jeho kult se rozšířil po celém Řecku.

Starověké centrum Asklépion sloužilo nejen k léčbě nemocí, ale také k náboženským rituálům i výuce medicíny. Bylo místem, kde lidé hledali uzdravení těla i duše a zároveň možnost přiblížit se k božstvům. Údajně zde působili i následovníci slavného lékaře Hippokrata.

Areál Asklépionu je rozložen na třech terasách, které propojuje rozsáhlé schodiště se 114 schody. Na první terase stála sloupová síň, ze které se pravděpodobně vstupovalo do ošetřoven a ubytoven pacientů či studentů. Nacházely se zde také sochy bohů a posvátná kašna, do níž byla přiváděna léčivá voda z místních pramenů. Druhá terasa sloužila jako náboženské centrum. Dodnes tu najdeme pozůstatky Asklépiova chrámu a oltáře, ke kterému se přinášely zvířecí oběti. Jejich prostřednictvím se lidé snažili naklonit si přízeň bohů a modlili se za uzdravení. Kromě toho se zde dochovaly i zbytky Apollónova chrámu, domu kněží, údajné kaple lékaře Xenofonta a Nerova chrámu. Vedle schodů na třetí terasu se nacházel polokruhový výklenek (exedra) se sedadly, který byl původně ozdobený sochami Asklépia a jeho dcery Hygie. Ze třetí terasy se vcházelo do prostor určených k léčení nemocných. Její střed vyplňoval Asklépiův chrám z 2. stolení př. n. l., který byl později přestavěn na křesťanskou svatyni. Nad touto terasou se rozkládal posvátný cypřišový háj zasvěcený Apollónovi.

V Asklépionu se k léčbě využívaly rozmanité procedury zaměřené na tělesné, duševní i duchovní zdraví. Patřily k nim hydroterapie, dietetika, bylinná léčba, fyzické cvičení, léčba tmou či dramaterapie. Významnou součástí byl také pobyt v přírodě, rituální očista a spánek ve svatyni chrámu. O té se říkalo, že se nemocným během pobytu v ní zjevoval ve snu samotný Asklépios, který jim ukazoval cestu k uzdravení. Sen byl tehdy vnímán jako posvátné zjevení.

Asklépion na Kósu tak dokládá, že antické pojetí zdraví a léčby nemocí bylo neoddělitelně spjato s duší i náboženstvím. 

Tento článek byl publikován v Náboženském infoservisu, který je součástí religionistického časopisu Dingir, viz. zde Náboženský infoservis. 

26.9.2025