V severočeském Děčíně se v sobotu 26. září konal Festival Klidu. Byl zasazen do přírodního prostředí Mariánské louky, přímo pod věhlasným děčínským zámkem. Šlo již o čtvrtý ročník této inspirativní akce.
Datum konání festivalu bylo v době, kdy po celé České republice probíhaly Týdny pro duševní zdraví – kampaň zaměřená na osvětu v oblasti duševního zdraví. Festival vznikl jako reakce na překotný rytmus moderního světa a na rostoucí potřebu vytvořit prostor pro zastavení se, meditaci a autentické setkání – se sebou samými, s lidmi podobně smýšlejícími a s přírodou. Program byl zaměřen na duševní a fyzické zdraví a na osobnostní a spirituální růst.
Pořadatelem festivalu je umělecký spolek ArtCzech, jehož zakladateli jsou Dmitrij Pljonkin (známý jako Dima) a Jiří Antonín Trnka. Vzhledem k tomu, že program se postupně rozšiřuje a oproti minulému ročníku byl ten letošní téměř dvojnásobný (o minulém ročníku jsme psali zde), do týmu se ještě připojily Tereza s Lenkou, které akci podpořily jako dobrovolnice.
Hlavním sponzorem Festivalu Klidu bylo město Děčín. Akce byla pro veřejnost zdarma, ale návštěvníci měli možnost přispět dobrovolným příspěvkem přes QR kód na bankovní účet pořadatele. „Festival Klidu je nekomerční a děláme ho z lásky k místu i k lidem,“ stojí na webu akce. Snahou je, aby vstup na festival zůstal dobrovolný i nadále a byl přístupný všem návštěvníkům – rodinám, seniorům i sociálně slabším. Pro zajištění transparentnosti se také na webu dozvíte, jaké jsou orientační náklady jednoho ročníku. Pro tento rok se vyšplhaly na 180 tisíc korun.
Návštěvníky tvořili převážně lidé ve středním věku – single ženy i muži, páry, přátelé a rodiny s dětmi. Program probíhal celkem na sedmi stanovištích (v minulém roce byl na čtyřech stanovištích):
Hlavní stage:
13:00 h – Blue Tea Sound: akustická kytara, loopery, beatbox a jemná atmosférická hudba
14:00 h – Slavnostní zahájení FK26
Festival zahájila herečka Sofie Filippi a moderovala ho po celou dobu jeho trvání. Podle ní se akce koná ve vzácný čas – kolem podzimní rovnodennosti a úplňku ve znamení Berana. Proto ho máme využít k usebrání a stanovení záměru, co nefunkčního chceme ze svého života propustit. Dále na stage přivítala pořadatele festivalu, po jejichž krátkém proslovu si vzal slovo Martin Pošta, náměstek primátora pro školství, kulturu a sport v Děčíně. Hovořil o tom, že „festival dokazuje, že můžete mít kulturu, která není hlasitá, a přesto má velký prožitek pro ty, kteří ji vnímají“. Uvedl, že se „Mariánská louka promění ve vzácný prostor pro setkání, zastavení a dech, v atmosféře klidu, umění a lidské blízkosti“. Na závěr nám popřál, ať si užijeme meditaci, bloumáme, přemýšlíme a rozjímáme. A aby nám klid, který tu načerpáme a přineseme si ho domů, vydržel co nejdéle.
14:15 h – Alunaire: zpívající kruh žen
15:30 h – Jayamantra: zpěv manter
17:00 h – Ctirad Macháně: handpan
18:30 h – Papis Nyass a Miloš Vacík: multižánrové duo virtuózních hudebníků
20:00 h – Marie Tilšarová: písničkářka s osobním příběhem
21:30 h – Létající koberec: šamanský trans
Šapitó:
13:00 h – Gongová lázeň „Světlo v nás“: Jana (Terramea) & Luna (Alchymie zvuku)
14:30 h – Křesťanská modlitba za mír: Vladimír Volráb
15:00 h – Úvod do meditace: indický guru Dáda Vanditananda
16:30 h – Osho meditace (podle aktuální energie): Magdaléna a Nishkam
18:00 h – Rodinné konstelace, ukázka, workshop: Petra Koubková
18:30 h – Tibetská jóga pro vitalitu a dlouhověkost, workshop: MUDr. Anastázie Holečko
22:00 h – DJ Kalafuna: after party, Psytrance
Přednáškový stan:
13:00 h – Posun vědomí skrze evoluční světlo, přednáška: Lucie Rimona
14:00 h – Celostní přístup k pánevnímu dnu, přednáška o porodu, gynekologii a jizvách: Klára Trupová
15:00 h – Klidná smrt, přednáška: Jana Svobodová
Jana Svobodová se v úvodu své přednášky představila jako průvodkyně rituály a dula na konci života. Svěřila se, že vnímá duše zemřelých a pomáhá jim na jejich cestě nalézt klid. Provází lidi při umírání a podporuje jejich blízké na psychické a spirituální rovině. Soustředí se i na doprovázení zvířat a pomáhá jejich páníčkům k rozloučení s nimi. Svobodová pro tuto příležitost vytvořila ve stanu oltář. Byly na něm různé propriety, které měly symbolicky představovat smrt, například kosti, kameny a sošky. V jeden moment Svobodová na oltář umístila několik čajových svíček a řekla, že jakmile to budou návštěvníci cítit, mají dojít k oltáři a zapálit tam svíčku pro vzpomínku na někoho blízkého, kdo zemřel. Poté je provedla krátkou relaxací, která měla podpořit větší všímavost k sobě a spojení s ostatními návštěvníky. Svobodová mluvila o tématech, jako jsou poslední den života a přání umírajícího či pohřební plán. Zmínila se o krizi pohřebních rituálů, přičemž své informace opírala o nejmenovaný průzkum. Seznámila návštěvníky s projektem Ke kořenům, který se věnuje přírodnímu pohřebnictví a obřady posledního rozloučení. Zasloužil se také o založení prvního českého přírodního hřbitova Les vzpomínek, který se nachází v pražských Ďáblicích. Podle Svobodové totiž „dobrý pohřeb ušetří roky terapií“. Hovořila rovněž o tom, že „smrt nám do života přináší dar, aby se něco nového mohlo narodit“. Podporovala návštěvníky v tom, aby hledali odpovědi na otázky typu, jaký chtějí žít svůj život, co pro ně má a nemá smysl a podobně. Na tvářích některých bylo zřejmé, že v nich přednáška vzbuzovala silné emoce. Důvěrnou atmosféru umocňovaly hořící svíčky, které lidé na oltáři průběžně zapalovali za své blízké.
16:30 h – Autorské čtení, promítání filmů, diapozitivů a povídání o pralese a šamanech: Josef Formánek
Spisovatel Josef Formánek vzal návštěvníky svým vyprávěním na cesty po místech, která ho v životě zásadně ovlivnila. Sdílel zkušenosti z ostrova Siberut (v Indonésii), který se pro něj stal „kouzelnickým světem“, kde se učil nalézt harmonii se sebou a s druhými. Na ostrově se spřátelil s místním šamanem, který dal Formánkovi přezdívku Prsatý muž. To ho inspirovalo k napsání jedné z jeho knih Prsatý muž a zloděj příběhů. Hovořil také o cestě, která ho dovedla k tomu, že byl šamanem zasvěcen do role šamana. Při tzv. vision questu, kdy v pralese hledal svou vizi, mu při channelingu duch pralesa řekl: „Tvoje cesta není cesta šamana“, a tak se jím nakonec nestal. Později se při věštění budoucnosti od šamana dozvěděl, že má k sobě „nechat přijít zlo a být s ním“. Podle Formánka mělo toto proroctví úzkou spojitost s jeho závislostí na alkoholu a jeho pobytem v protialkoholní léčebně. Na základě těchto zkušeností vznikl film Úsměvy smutných mužů. Z dalšího věštění budoucnosti se Formánek od šamana dozvěděl, že má „nechat přijít dobro a mluvit s ním“. Hovořil o svých psychospirituálních zážitcích s prožíváním stavu jednoty a setkání s Bohem. Pustil nám záznam s jeho osobní zpovědí o prožité psychospirituální krizi, který je součástí dokumentu V. Poltikoviče Z temnoty duše… světlo. Během svého vyprávění pustil Formánek jako doprovod k výkladu také krátký film Cesta k šamanům. Z ostrova Siberut se pak přesunul k cestám do Afriky, Indie a za polární kruh. Doplňoval je fotografiemi a četbou z knihy Dvě slova jako klíč a z Knihy o tichu. Ve Formánkově povídání se častěji opakovaly motivy smrti a smyslu života, občas ho sugestivně doprovázela hra na tibetské mísy.
18:30 h – Egyptská mystéria, přednáška: Petr Křížek
Stan hvězda:
13:00 h – Vráťa Kubita: kytara
14:00 h – Orientální tance, workshop: Džamira & Lenya
15:00 h – Bubenický workshop: Papis Nyass
16:00 h – Zpěvový workshop: Zdeněk Houra
17:00 h – Indiánské společné písně: Sebastian Prax
18:30 h – Kakaová ceremonie: Otakara s Markétou
Kakaové ceremonie se účastnily ženy, pro které byl připraven prostor, kde se sedělo v kruhu na zemi. Kakao bylo průvodkyněmi ceremonií představeno jako „medicína srdce“, která pomáhá „otevřít naše témata, léčit emocionální zranění a spojuje nás s druhými lidmi“. Kakao je v tomto kontextu považováno za „zlato“ a za „potravu bohů a bohyň“, což poukazuje na jeho vysokou hodnotu a cennost, kterou tato medicína může mít. Po úvodním seznámení byly návštěvnice v rámci relaxace vedeny k tomu, aby se zaměřily na svůj dech. Poté si měly přiložit kalíšek s horkým kakaem, který všechny přítomné obdržely, k srdci, čímž se měly propojit se „spiritem kakaa“. Následně měly zapojovat své smysly – ke kakau měly nejprve přivonět a pozorovat, co v nich vyvolává. V další části ho ochutnaly a velmi pomalu ho se zavřenýma očima popíjely. Mezitím jedna z průvodkyň kruh obcházela a každou z účastnic spirituálně očistila vykuřovadlem. Při tom bubnovala na šamanský buben a chřestila chřestidlem. Jakmile ženy kakao dopily, byly podpořeny v prohloubení kontaktu se svým tělem skrze jeho protažení a tanec na reprodukovanou hudbu. To mělo pomoci vrátit se do stavu „tady a teď“.
Dětský stan:
13:00, 15:00 h – Relax pro děti: Zuzana Hewelin
14:00, 17:00 h – Dětská jóga: Diana Petrovičová
16:00 h – Indiáni v Teepee: pohádka pro děti
Dílničky, dřevěné vyrábění, cirkusová dílna, oslíci (bez pevného času)
Mantrový stan:
14:00 h – Poezie: Robin Rosický
16:00 h – Výklad karet: Ella
Hare Krišna mantry (bez pevného času)
Louka:
13:00, 16:00 h – Hatha jóga: Bára Doležalová
14:00, 17:00 h – Tai Ji: Roman Steiger a Margareta Naxerová
15:00 h – Relaxace za zvuku křišťálových mís: Daniela a Michal Račkovi
Tibet Open House (bez pevného času)
Na festivalu byly stánky s různorodou nabídkou služeb a zboží, jako jsou svíčky, vykuřovadla, drahé kameny, obrazy, dekorace, šperky či oblečení. Akce byla vegetariánská a nealkoholická.
Festival Klidu nabídl nabitý a pestrý program a přilákal návštěvníky nejen z blízkého okolí, ale i z různých koutů Čech. Vzrůstající zájem o něj z řad příznivců alternativní spirituality by mohl predikovat, že další ročník osloví širší publikum, a tím se zvýší povědomí o festivalu, který chce přinášet klid do duší.
Tento článek byl publikován v Náboženském infoservisu, který je součástí religionistického časopisu Dingir, viz. zde Náboženský infoservis.
12.10.2026
