Zasvěcení do léčebných systémů
V dnešním článku se chci více věnovat tématu zasvěcení do léčebných systémů, jako je Reiki, Shamballa, Merkaba, Boží pečeť, zasvěcení do “světelných bytostí” a dalších systémů. Veškeré tyto systémy totiž fungují na podobném principu.
Zasvěcení je iniciační rituál, při kterém mistr či guru předává svému žáku prostřednictvím energetického přenosu určité učení a schopnosti, které mu pomohou rozvinout jeho spirituální síly. V dřívějších dobách byl žák na tento posvátný obřad dlouhodobě a důkladně připravovaný. Dnes se u zasvěcení často vytrácí pokora a posvátnost, a to může některým jedincům způsobovat značné potíže.
Duchovní mistři, kteří zasvěcení udělují, vám za úplatu nadělí léčitelské schopnosti a napojení na kosmické energie. A právě v tom je ta potíž.
V dřívějších dobách bylo zasvěcení posvátným obřadem, kterému předcházel dlouhodobý duchovní vývoj, učení a předávání moudrosti z mistra na žáka. Někteří zasvěcenci se na tento okamžik často připravovali celý život, aby v pozdějším věku, kdy už nabili moudrosti, mohli učení předávat druhým.
Spousta potíží při zasvěcení bývá způsobena právě tím, že se uspíší váš duchovní vývoj. To, že jste ve svém vývoji ještě nedospěli do fáze, kdy by se vám spirituální dary samy otevřely, je naprosto v pořádku. Vývoj je součástí naší cesty a naše duše sama nejlépe pozná, kdy je vhodný čas se duchovně otevřít. V mnoha případech přání “nechat se zasvětit” nepramení z touhy a volání vaší duše, ale z ega. Někteří z nás totiž na tuto zkušenost nemusí být dostatečně vyzrálí a připravení.
V dnešní konzumní době je možné si za peníze koupit mnoho, včetně otevření spirituálních darů. Spirituální dary získáváme od Velkého Ducha a otevřou se ve chvíli, kdy jsme na to připraveni. Za tyto dary neseme plnou zodpovědnost, je třeba s nimi dobře nakládat a využívat je pro pomoc druhým. Jedná se tedy o službu a závazek vůči společnosti. Je na vašem zvážení, jestli je pro vás správné zaplatit za okamžité otevření spirituálních darů, na které vlastně nejste připraveni. Pokud ano, s trochou práce na sobě a tréninkem, by se vám jistě otevřely.
Duchovní svět je s námi neustále ve spojení. Dokážeme se na něj napojit a komunikovat s ním kdykoliv utišíme svou mysl. Je to samozřejmě proces, který vyžaduje dostatek času, tréninku a trpělivosti. Otázkou je, proč se nechat zasvěcovat do cizích energií, o kterých často příliš nevíme. Kosmické, univerzální a jiné energie jsou přeci volně přístupné všem.
Všichni jsme spojeni se Zdrojem/Jednotou a z tohoto zdroje přirozeně čerpáme svou sílu a lásku. Jestliže se napojíme se na úplně cizí a uměle vytvořený energetický zdroj, tak pokud jsme na naší duchovní cestě už pokročilejší, nemusí být s námi tento jiný zdroj v souladu.
Při zasvěcení mistr předává žákovi léčebné symboly (sigilie), které vám “zapisuje” do oblasti korunní čakry. Právě tyto symboly způsobují mnohé potíže. Při tomto úkonu totiž dochází k narušení energetického systému. Toto poškození může snižovat naši energetickou ochranu, takže můžeme být přístupnější a otevřenější duchovnímu světu, který obývají světlé, ale i temné bytosti.
Možná si položíte zajímavou otázku “co to vlastně jsou sigilie, jak fungují a komu patří”? Sigilie se už v dávných dobách využívaly v magii a slouží pro spojení, případně komunikaci s určitou spirituální silou nebo bytostí. Takže pokud pracujete s léčebnými symboly, využíváte při tom komunikačního kanálu s bytostí, která vám spirituální dary propůjčila.
Ve spoustě případech také bývá problémem nevyzrálost, sobeckost a nezkušenost samotného mistra. Při zasvěcení se může stát, že se na vás mistr napojí, a tím mezi vámi vznikne silné energetické pouto. Díky tomuto poutu jste s ním svázáni, můžete vnímat jeho myšlenky a cítit se energeticky vysávaní nebo manipulovaní.
Samozřejmě ne u všech lidí, kteří jsou zasvěceni, nutně musí nastat potíže. Nejčastější a nejzávažnější problémy jsem vypozorovala u duchovně vyspělejších lidí, kteří si už prošli spirituálním probuzením, mají otevřené vlastní spirituální dary, jsou citlivější a vnímavější.
K duchovnímu světu a spirituálním darům je totiž potřeba se vždy chovat s úctou a pokorou, stejně jako on k nám.
Autor: Vilemína